Osídlení, strava, řemesla, oděv, víra a hudba — vše, co vyplňovalo dny družiny mezi jednotlivými výpravami a turnaji.
Jídlo patří mezi základní lidské potřeby a ve středověku tomu nebylo jinak. Ingredience se získávaly několika způsoby — původně lovem a sběrem, později s rozvojem zemědělství také pěstováním plodin. Staré způsoby ale ani po nástupu zemědělství nezanikly: sběr ovoce, hub, koření a bylin zůstával důležitou součástí obživy.
Suroviny pro textilní výrobu lze rozdělit do dvou základních skupin — rostlinná a živočišná vlákna — a tomu odpovídají i dva základní způsoby zpracování. Postupy pro jednotlivé rostliny nebo druhy zvířecí srsti se sice liší, ale ne zásadně; družina se ve své rekonstrukci soustředí především na dvě klíčové suroviny — ovčí vlnu a len.
Světská hudba se ve větší míře nezapisovala. Vesničtí muzikanti si melodie předávali stálým opakováním a poslechem a stejně tak si nemohli — natož zapsat pomocí notace — počínat ani potulní muzikanti. Písně se tak šířily způsobem „poslechni, to je hezké, zahraj mi to ještě jednou, taky se to naučím".
Kůň se do lidských služeb nedostal hned při prvním kontaktu s člověkem — původně byl součástí jídelníčku. Koňské maso se v některých oblastech, zejména ve východní Evropě, jedlo ještě ve starověku i raném středověku. Zájem o koně jako o pracovní a jezdecké zvíře výrazně vzrostl v době Sámovy říše v 7. století.
V archivované navigaci webu se pod dobou míru objevovalo ještě pět dalších podstránek, pro které se nepodařilo dohledat čitelný obsah: Osídlení, Čas práce, Ošacení, Duchovní život a Pokusy a návody. Doporučujeme je doplnit vlastními texty, případně poskytnout původní zdrojové soubory k přepisu.