- Do hradu
- Pro zájemce
- Kontakt
- Rozcestník
- Použitá literatura
- Spolek
- Napsali o Nás
- Historie hradu Pořešín
- Král Jan Lucemburský
- Královna Eliška Přemyslovna
- Petr z Rožmberka
- Výzbroj
- Výstroj
- Složení vojska
- Osídlení
- Když přijde hlad
- Čas práce
- Textilní výroba
- Ošacení
- Duchovní život
- Hudba ve středověku
- Cestování a doprava
- Pokusy a návody
Kbelcová helma
Původní ploché temeno hrncové přilby se projevilo jako zranitelné, při úderech těžkými zbraněmi. Temeno postupně získává kónický či půlkulovitý tvar, aby nechalo údery vedené shora dolů sklouznout. Stále častěji se objevoval úkos od očních průzorů k temeni, který měl usnadnit skluz hrotu soupeřova kopí při čelním útoku, případně úderů zbraní směřujících kolmo do obličejové části. Takto zdokonalené přilby se nazývají kbelcové. Ve výzbroji bojovníků se objevují asi od poslední čtvrtiny 13. století.
Kbelcové přilby nacházely uplatnění hlavně při prvních střetech těžké jízdy. Při útoku na kopí nepotřeboval bojovník velký výhled. V momentě, kdy odhodil kopí a chopil se meče či sekery, začala kbelcová přilba prokazovat své nevýhody- velkou váhu, špatný výhled a nedostatek přísunu vzduchu pro bojovníka. Omezený výhled značně snižoval bojovníkovu orientaci v bitevní vřavě. Pokud měl dostatek času, shazoval bojovník kbelcovou přilbu z hlavy. Drátěná kapuce však nekryla hlavu tak dokonale, proto se pod kbelcovou přilbu začali nosit menší helmy zvané casis neboli lebka. Tato přilba poskytovala dostatečný rozhled při dobrém krytí hlavy. Kbelcová přilba tak získávala vyšší a vetší tvar. Proti ztrátě v bitevní vřavě byla přilba uchycena řetězem přinýtovaným na prsou ochranného odění.
Kbelcovou přilbu používala středověká jízda přibližně do druhé poloviny 14. století. Postupně však byla vytlačena technicky dokonalejšími a taktice boje více přizpůsobenými typy helem. Přilbice se však nadále používala jako turnajová.
Speculum Humanae Salvationis 1330-1340