Pokrývky hlavy u dam byly nezbytnou nutností v každodenním životě – nezakryté vlasy nosily ženy jen v dětském věku anebo ženy nevalné pověsti.  A tak se pokrývka hlavy stala součástí šatníku jak dam, tak prostých žen a samozřejmě podléhala stejně jako jiné kusy oděvu módním vlivům. Paradoxem je, že za pokrývku hlavy byl považován i vínek, který vlasů opravdu moc nezakryje. Pokrývka hlavy tedy postupem času splynula s účesem a stala je jeho nedílnou součástí. Na počátku 14. století můžeme vypozorovat dvě odlišné generace, jedna konzervativní a jedna mladá inspirovaná pravděpodobně francouzskými zvyky přivezenými na dvůr Jana Lucemburského.

Tou starší konzervativní variantou je především zavití, které kryje nejen vlasy ale i krk a šíji. Toto zavití bylo vytvořeno několika závoji  - šlojíři, které se mohly i svázat na boku. Tato svázaná varianta byla pravděpodobně nějakým „pracovním“ způsobem nošení, protože jí vidíme především na pracujících ženách nebo u neformálních příležitostí.

Maciejowsky bible polovina 13.století                                  Breviař z Chertsey 1307-1325

Přes svrchní závoj se mohl nosit i diadém nebo se kombinoval s čepečkem - gepentem.

Codex Manesse 1300-1340

Nová móda přinesla trend volných vlasů a účesů s gepenty, vínky nebo vpletenými stuhami a síťkami. S toho se vyvinuly složité účesy druhé poloviny 14. století a především pak 15. století.

Codex Manesse 1300-1340                                              Peterborough psalter 1310-1318

Síťky byly běžnou záležitostí i pro prosté ženy, pravděpodobně i z praktických důvodů. Síťka pohodlně stáhne dlouhé vlasy, což se o šlojíři říct nedá a při práci je to žádoucí. Síťky se vyráběly síťováním z různých materiálů s různou velikostí ok a to odlišovalo postavení jejich nositelek.

Maciejowsky bible polovina 13.století                       Codex Manesse 1300-1340

Luxusní síťky šlechtičen dosahovaly až neuvěřitelných hustot – až 64 ok na cm2 – a byly vyšívané a zdobené kameny nebo perlami.

Originální síťky z Sant Truiden 1200-1400