Hrad je stavbou neodmyslitelně spjatou s obdobím středověku. První hrady vznikaly jako mocenská opora pro panovníka. Byla to povětšinou opevněná hradiště, která zároveň plnila i funkci správního centra. Tato hradiště měla systém opevnění založený na palisádové "hradbě" jenž stála na zemním valu. První kamenné hrady se objevují na našem území již v první třetině 12. století, jsou to ovšem fotifikace stavěné německou šlechtou a tedy do značné míry i ovlivněné stavebními zvyklostmi svaté říše římské. První ryze české kamenné hrady jsou spolehlivě budouvány po roce 1230. Jde o hrady Landštejn, Blatná, Strakonice, Loket a další. K obrovskému rozvoji hradního stavitelství dochází přibližně od 40. let 13.století -  je to způsobeno rozvojem šlechty, která si začíná budovat svá mocenská sídla. Během 13. a 14. století se na našem území objevuje několik typů hradů a fortifikací. Připravili jsme pro Vás přehled typologie hradů, jež se vyskytovaly a dosud vyskytují na území Českého království.

Typologie hradní architektury se dá zohlednit podle majitele, účelu stavby a celkové stavební dispozice.

 

Hrady dle majitele

Hrady královské

Hrady vystavěné panovníkem se vyznačují svou velikostí, nákladností a reprezentativností. Tato sídla byla stavěna jako mocenská opora v jednotlivých částech země. Svou velikostí značně převyšovaly hrady šlechtické.

Dle všeobecné shody se do této kategorie řadí následující hrady: Bezděz, Bítov, Buchlov, Děvičky, Edelštejn, Houska, Cheb, Křivoklát, Karlštejn, Landštejn, Pražský hrad, Loket, Zvíkov, Vyšehrad, Střekov, Znojmo…

 

Hrady panské

Hrady vystavěné šlechtou za účelem ochrany vlastního panství. Z pravidla se pak jedná o rodová sídla šlechticů. V souvislosti s omezením výstavby šlechtických sídel během 13. století nedosahovaly tyto hrady tak velkých rozměrů jako hrady královské. Výjimkou byl pak jihočeský hrad Příběnice patřící Vítkovcům, který dosahoval parametrů hradu královského.

Mezi nejznámější panské hrady patří: Blatná, Bouzov, Český Krumlov, Duchcov, Helfštýn, Jindřichův Hradec, Choustník, Kokořín, Kost, Kunětická hora, Orlík, Pernštejn, Rožmberk, Pořešín, Trosky, Valtice. Ovšem toto je jen nepatrný zlomek z celého seznamu panských sídel na území Českého státu.

 

Hrady biskupské

Hrady vystavěné pro účely biskupa a později arcibiskupa. Většinou se jedná o soukromá sídla těchto hodnostářů.

Mezi hrady založené biskupstvím patří: Kadaň, Mírov, Kroměříž, Blansek, Rožnov…

 

Hrady městské

Typický hrad, jež postavilo a na svoje náklady zřizovalo město, se na našem území nevyskytuje. V našich podmínkách se zpravidla jedná o hrad situovaný do města, ale postavený a patřící panovníkovi, šlechtici nebo církvi.

Mezi tyto hrady patří: Kadaň, Písek, Domažlice, Vyškov na Moravě…

 

Hrady dle určení

Hrady obytné

V těchto hradech převažuje obytná a reprezentativní funkce a oplývaly komfortem tehdejší doby. Zároveň však musely plnit i kvalitní ochranou funkci v případě napadení. Jsou to stavby určené jako sídelní pro panovníka, církevní představitele nebo pro šlechtické rody.

Jako za příklad nám může posloužit Český Krumlov.

 

Hrady strážní

Povětšinou se jedná o malé hrádečky postavené na uzlových místech země nebo panství, u říčních brodů nebo při obchodních stezkách. Jejich úkolem bylo zajistit ochranu daného místa. Jejich delší obrana se nepředpokládala, o komfortu bydlení nelze mluvit.

Jedním ze strážních hrádků byl například Louzek.

 

Hrady obranné

Obranné hrady by se také daly nazvat pevnostmi. Jejich prvořadým úkolem bylo zastavit a nebo zpomalit postup protivníka do nitra země. Byly vybaveny na dlouhá obléhání. Zvláštní kategorií obraných hradů jsou pak tzv. refugia někdy nazývaná jako kolonizační hrady. Sloužila jako útočiště pro okolní obyvatelstvo a vytvářely tak pevný bod pro kolonizační osady. Nejvíce těchto staveb se buduje kolem roku 1240 na Moravě, kde sloužily jako útočiště před nájezdy Mongolů a později Uhrů.

V českých zemích nemáme však díky vývoji fortifikací přímého zástupce refugia. T. Durdík uvádí hrad Blansek jako kolonizační hrad. Od poloviny 14. století však plnily funkce refugia převážně opevněné kostely.

Hmotová rekonstrukce hradu Blansek

Hrady lovecké

Lovecké hrady nebo spíše hrádky sloužily především jako zázemí pro kratochvíle spojené s oblíbeným lovem zvěře.

Typickým zástupcem je hrad Jinčov nebo Jivno.

Hmotová rekonstrukce hradu Jenčov

Hrady dle dispozice

Hrady bergfritové dispozice

Hrady s útočištnou věží tzv. bergfritem byly základním typem fortifikací na českém území v 13. a 14. století. Tyto hrady využívají výhodného terénu většinou na ostrožnách nad vodním tokem. Základem těchto sídel jsou tři stavby: hradba, bergfrit a palác. Během 13. století se tyto bergfritové hrady staví jako malá sídla šlechty takřka bez výjimky s bergfritem na nejvíce exponované straně u paty věže je pak situována brána. Palác je pak skryty na nejlépe bránitelném místě celého komplexu. Bergfrit se stavěl tak, že byl zakomponován přímo jako součást opevnění nebo stál volně na nádvoří. Přístup do věže byl pak v prvním patře a vedl po spalitelném mostě.

Z nezměrného množství bergfritových hradů pak uvedeme: Valdek, Zbiroh, Kokořín, Zvířetice.

 

Hrady rozvinuté bergfritové dispozice

Tyto hrady vycházejí z původní konstrukce úsporného bergfritové dispozice, ale kvůli potřebě větší obrany či komfortu a za předpokladu dostatečného finančního zázemí se pak rozrostly do velkých rozměrů. Rozvinuté dispozice se stavějí především od začátku 14. století.

Hradů s rozvinutou dispozicí je mnoho jako příklad ty z nejznámějších: Český Krumlov a Cimburk.

Hmotová rekonstrukce hradu Cimburk

Hrady typu francouzský kastel

Jako francouzský kastel jsou označovány hrady pravidelného půdorysu s tzv. okrouhlými flankovacími věžemi, které tvoří aktivní systém obrany. Tyto věže jsou postavené z části před hlavní hradbou a dovolují boční palbu na útočníka. Je zvláštní, že tento typ hradu neprorazil v Čechách jako na západě i přes svoje nesporné výhody v oblasti obrany objektu.

I tak na máme u nás několik zástupců : Konopiště, Džbán, Úsov a především Týřov.

Hmotová rekonstrukce hradu Konopiště

Hrady typu středoevropský kastel

Tento typ hradu by se dal nazvat jako městský hrad. Dispozice teto fortifikace vždy koresponduje s nově zakládanými městy a má čtyřúhelníkový půdorys zpravidla s věží na každém rohu.  Tyto věže jsou zastavěné do hradby a nemají flankovací možnost jako u francouzského kastelu.

Zástupců máme několik: Písek, Kadaň, Domažlice, Chrudim.

Hmotová rekonstrukce hradu Kadaň

Hrady typu italský kastel

Italský kastel je stejné dispozice jako kastel středoevropský ovšem jeho věže dovolují flankovací boční střelbu.

Jediným zástupcem na českém území je hrad Dolní Kounice

Hmotová rekonstrukce hradu Dolní Kounice

 

Hrady donjonové dispozice

Hradní typ v klasické podobě tvořený volně stojící čtverhrannou obytnou věží tzv. donjonem. Jednou svou stranou pak věž tvoří část hradby. Hrady tohoto typu se objevují již na začátku 13. století avšak jejich rozmach nastává na přelomu 13. a 14.století.

Mezi zástupce řadíme například: Přimda, Landštejn, Kost

Hmotová rekonstrukce hradu Kost

 

Hrady bezvěžové

Tento typ hradu nemá bergfrit ani donjon. Jeho hlavní obranou stavbou je pak jiný objekt. Bezvěžový hrad však může mít branské věže či malé věžice.

Hrady s obvodovou zástavbou

Základním typem velkých královských hradů ze 13. století byl právě hrad s obvodovou zástavbou. Rozměrné, většinou vícedílné hrady s větším množstvím budov, včetně vícekřídlých paláců, které jednou nebo i více stranami tvoří součást obvodového opevnění. Hrady s obvodovou zástavbou mají až 3 věže s pasivní obranou. Pro stavbu těchto hradů hrála značnou roli hradištní tradice. Od poloviny 13. století se pak častou součástí těchto hradů stávají čtverhranné donjony, které ovšem slouží pouze jako obytné věže a obranou funkci mají jen minimální.

Hrady s obvodovou zástavbou: Jindřichův Hradec, Příběnice, Houska, Křivoklát.

Hmotová rekonstrukce hradu Příběnice